(kkl) Katarína Orešanská

Čtyři roky po vydání předchozí řadovky Pipers servíruje mezinárodně ceněný ansámbl Clarinet Factory další specialitu ze své vyhlášené hudební kuchyně a opět je to krmě pro uši i duši, které se ani po x nášupech nepřejíte. Naopak. Čtveřice Boura – Nýdl – Pavliš – Valášek připravila na albové novince Towers s invencí a osobitostí sobě vlastní unikátní menu o jedenácti chodech, hýřící barvami, emocemi i dynamikou. To vše pak podtrhuje vizuální složka celého projektu, tedy speciální visualisery VJe Clada ke skladbám Obloha šedá (feat. Beata Hlavenková, Milan Cimfe), Drufolk a Towers a stylově minimalistický artwork Pavla Fuksy.

„I když na albu funguje opět elektronika, je tentokrát méně nápadná. Často se vracíme k akustickým kořenům, ale stále hledáme i nové nálady a zvuky. Nevím, jestli je to tou dnešní postcovidovou dobou, ale mám pocit, že nejednoznačná atmosféra dnešního světa se nám tam také propisuje. Někdy to tíhne k melancholii, někdy se člověk chce rozletět směrem nahoru, někdy tancovat, někdy meditovat... My čtyři tady ale pořád jsme, a to už pěkně dlouho, a vnímáme se jako ty čtyři věže, každá stojí jinde, ale jedna bez druhé se neobejde, stejně jako bez těch okolo. Myslím, že ačkoli jsme tým a neoznačujeme autorství skladby jmény jednotlivců, je v hudbě mnoho prostoru pro naše odlišné osobnosti,“ říká na adresu šestého řadového alba kapelník souboru Jindřich Pavliš.

Přestože aktuální desku od té předchozí dělí čtyři roky, časová prodleva není znakem vysychání zdrojů inspirace, což ostatně potvrzuje každý další poslech Towers. Dílem je dána velkým vytížením všech členů v souvislosti s jejich angažmá v „klasických“ orchestrech, dílem skutečností, že přípravě nahrávky jako takové věnovali Clarinet Factory delší čas.

„Na novém materiálu jsme pracovali asi tři čtvrtě roku, v několika etapách, a každý z nás si na to mohl vyhradit nějaký čas. Potom jsme šli nejprve do malého, domácího studia a spoustu věcí si tam mohli vyzkoušet. Ve finále se mi zdá, že jsme byli mnohem plodnější, a navíc v kratším čase, než tomu bylo u předchozích alb. Také jsme ty nově vzniklé skladby neohrávali na koncertech, jako minule, kdy jsme šli do studia už s do detailů připraveným repertoárem. Myslím, že nám to pěkně šlapalo a ty skladby se rodily snáze, a hlavně zcela přirozeně,“ říká k tomu Pavliš.

„Byla to tentokrát mnohem větší svoboda. V minulosti jsme už rozšířili zvukové možnosti klarinetů, pracujeme citlivěji s elektronikou, používáme loopery... Více už víme, co od toho kdo očekáváme, méně si musíme něco říkat, jsme na sebe napojení a práce nám pak jde rychleji. Vůbec jsem necítil nějaký tlak nebo strach, zda se nám to povede,“ dodává Vojtěch Nýdl, který kromě hry na klarinet na albu již tradičně také zpívá, a to ve skladbách Obloha šedá a Paleochora.

Klarinetové kvarteto, s nímž na novince coby hosté spolupracovali vedle Beaty Hlavenkové také „staří známí“ Milan Cimfe a bubeník Danko Šoltis, klade krom všeho výše zmíněného velký důraz také na samotný prožitek z poslechu. To je také jeden z důvodů v určitých ohledech specifické dramaturgie celého alba, které – ač je k dispozici i v obvyklých digitálních formátech – je koncipováno „především jako tři strany vinylové desky“.

„Dopředu jsme se shodli, že chceme vinyl. Jenomže ten když má být v určité kvalitě, každá strana může mít jen danou délku. Posléze jsme to už s poměrně jasnou ideou ohledně celkové stopáže diskutovali na Supraphonu a bylo nám řečeno, že dnes není tak neobvyklé, když se udělá dvojitý vinyl s tím, aby jedna strana zůstala prázdná. Což nás pak i inspirovalo k tomu, jak to pojmeme, protože se ukázalo, že každá z těch tří stran má svoji náladu i symboliku, takže se to tím dá dobře oddělit. Zatímco CD by ‚jelo v kuse‘, nešlo by to jakkoli zdůraznit, tady ty tři strany fungují jako tři části, kdy má každá svůj charakter a obsah. A vlastně i historii. Trochu jsem se ale báli, aby to drželo pohromadě i v té celistvé podobě, jakou nabízí digitální verze. A pak mě až překvapilo, jak to i tak funguje. Jen je tam plynulejší efekt té proměny,“ uzavírá Pavliš.